|
Rozdělení funkcí umožňuje optimalizaci
Protože povlakování zajišťuje vysokou odolnost proti opotřebení a dobré kluzné vlastnosti, lze základní materiál volit tak, aby disponoval optimální pevností a houževnatostí.
Povlakování ocelí procesy PVD resp. PACVD je zásadně možné bez omezení. Pro každý materiál platí: Teplota posledního tepelného zpracování* musí být vyšší než povlakovací teplota**, protože povlakování je poslední výrobní operací.
* U ocelí je to většinou popouštěcí teplota
** Podle druhu povlaku 200 °C až 500 °C
Materiály s dobrými vlastnostmi při povlakování
| • |
Oceli k zušlechťování |
| • |
Nástrojové oceli |
| • |
Austenitické oceli |
| • |
Vytvrzované oceli |
| • |
Stavební oceli |
| • |
Nitridované oceli (po předběžném zpracování) |
| • |
Slinuté karbidy, tvrdokovy |
| • |
Slitiny niklu a titanu |
| • |
Oceli na kuličková ložiska* |
| • |
Cementační oceli* |
| • |
Kalitelné chromové oceli* |
* Pouze k nízkoteplotnímu povlakování < 250 °C
Materiály s podmíněnými možnostmi povlakování
| • |
Litina
(lupínkový grafit je vhodnější) |
| • |
Chromované a poniklované kovy
(jen k malému zatěžování, protože přilnavost mezi galvanicky nanesenou vrstvou a základním materiálem je jen omezená) |
| • |
Slitiny mědi
(náročné čištění) |
| • |
Slitiny hliníku
(je třeba nízká povlakovací teplota; omezená zatížitelnost) |
| • |
Keramika
(musí být elektricky vodivá případně pokovená) |
Materiály nevhodné k povlakování
| • |
Slinuté kovy s otevřenými póry
(nelze zpracovávat ve vakuu) |
| • |
Plasty
(nejsou teplotně odolné ani elektricky vodivé) |
|
|
|
|
